Vedoucí práce: Mgr. Margarita Rumenovová Račevová 2009




ИмеVedoucí práce: Mgr. Margarita Rumenovová Račevová 2009
страница1/6
Дата на преобразуване18.11.2012
Размер327.97 Kb.
ТипДокументация
източникhttp://is.muni.cz/th/109595/ff_b/moje_bakalarska_prace.doc
  1   2   3   4   5   6
Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Ústav slavistiky


Bulharský jazyk a literatura


Helena Konečná


Sufixační modely odvozování bulharských podstatných jmen v porovnání s češtinou


Bakalářská diplomová práce


Vedoucí práce: Mgr. Margarita Rumenovová Račevová

2009




Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala
samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.



……………………………………………..

Podpis autora práce


Na tomto místě bych chtěla poděkovat

vedoucí mé práce Mgr. Margaritě Rumenovové Račevové

za četné rady, poznámky a konzultace

při psaní této bakalářské diplomové práce.

Obsah


1. Úvod..........................................................................................................5

2. Základní pojmy spojené s tvořením slov..................................................6

2.1. Slovotvorba.......................................................................................6

2.2. Slovotvorné způsoby.........................................................................6

2.3. Slovotvorný základ a slovotvorný formant.......................................8

2.4. Slovo motivující a motivované a vztahy mezi nimi..........................9

2.5. Onomaziologické kategorie.............................................................11

2.6. Slovotvorný typ a jeho produktivita................................................11

2.7. Slovotvorná kategorie.....................................................................12

2.8. Hlásková alternace..........................................................................13

3. Sufixační modely odvozování podstatných jmen....................................15

3.1. Podstatné jméno a jeho kategorie....................................................15

3.2. Tvoření substantiv příponami..........................................................16

3.2.1. Jména činitelská - деятелни съществителни........................16

3.2.2. Jména konatelská - агентивни имена....................................20

3.2.3. Názvy prostředků - названия на оръдие на действието.......22

3.2.4. Názvy výsledků děje - названия на резултат и обект на действието........................................................................................253.2.5. Názvy obyvatelské a názvy nositelů vlastností - название на носители на признак.......................................................................27

3.2.6. Názvy míst - названия на места............................................32

3.2.7. Názvy dějové - названия на действия...................................34

3.2.8. Názvy vlastností - названия на признаци.............................36

3.2.9. Názvy přechýlené - назвзния на лица жени..........................39

3.2.10. Názvy hromadné - съществителни със събирателно значение...........................................................................................41

3.2.11. Názvy zdrobnělé, názvy mláďat - деминутивни съществителни.................................................................................433.2.12. Názvy zveličelé - аугментативни съществителни.................................................................................45

4. Závěr........................................................................................................47

5. Резюме....................................................................................................50

6. Bibliografie..............................................................................................53


1. Úvod


Téma této bakalářské diplomové práce jsou sufixační modely odvozování bulharských a českých podstatných jmen. Jedná se tedy o práci komparační, zkoumající slovotvornou oblast obou jazyků. Slovotvorba je i v dnešní době aktuální i aktivní, jelikož lidstvo má stále potřebu vzniku nových pojmenování, například při rozvoji vědy a techniky.

Tato práce se skládá ze dvou hlavních částí. První kratší je zaměřena na základní pojmy související s tvořením slov např. slovotvorný základ, slovotvorný formant, motivované a motivující slovo, jelikož tyto termíny se budou prolínat celou prací. Druhá část tvořící samotné jádro diplomové práce je věnovaná sufixačním modelům užívaných při odvozování podstatných jmen bulharského i českého jazyka. Podstatná jména řadíme do slovotvorných kategorií a v rámci jednotlivých kategorií probíráme slovotvorné typy zvolené převážně podle kritéria jejich produktivity. Z formální stránky vždy srovnáváme české přípony s jejich bulharskými ekvivalenty a přitom sledujeme jejich sémanticky totožné a odlišné prvky.

Cílem této práce v oblasti slavistiky je odhalení rozdílů a shod mezi českým a bulharským sufixačně derivačním slovotvorným procesem. Práce může sloužit jako základ pro podrobnější výzkum slovotvorby slovanských jazyků. Praktické uplatnění může mít při vyučování češtiny pro bulharské mluvčí a bulharštiny pro nositele českého jazyka.

Při psaní se opíráme převážně o české gramatiky: Grepl, M. a kol.: Příruční mluvnice češtiny (PMČ 2003). Nakladatelství lidové noviny, Brno, 2003; Hubáček, J.: Tvoření slov v češtině (Hubáček 1996). Ostravská univerzita, Ostrava, 1996; Rusínová, Z.: Tvoření slov v češtině (Rusínová 1993). Brno, 1993; Hauser, P.: Nauka o slovní zásobě (Hauser 1986). Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1986 a dále o prameny bulharské: Стоянов, С.: Граматика на българскя книжовен език (Стоянов 1999). Велико Търново, 1999; Бояджиев, Т., Куцаров, И., Пенчев, Й.: Съвременен български език (Куцаров 1999). Петър Берон, София, 1999; Радева, В.: В света на думите - структура и значение на производните думи (Радева 2007). София, 2007.


2. Základní pojmy spojené s tvořením slov:


2.1. Slovotvorba


Slovotvorba, jinak také tvoření slov - словообразуване, stojí v jazyce na rozhraní mezi morfologií a lexikologií. Slovotvorba studuje způsoby, postupy a prostředky užívané a užité při tvorbě slov i to, jak se vzniklá slova začleňují do slovní zásoby. Zabývá se také tvořením nových slov v daném jazyce, čímž se stává velmi důležitým prostředkem pro rozšiřování slovní zásoby1.


2.2. Slovotvorné způsoby - словообразувателни начини

V češtině i bulharštině se nejčastěji v souvislosti s tvořením nových pojmenování používá slovotvorných způsobů derivace a kompozice. Dalšími již méně užívanými způsoby pro tvoření nových slov jsou univerbizace a zkracování.


1) Při derivaci, neboli odvozování (деривация), se vytváří nové pojmenování na základě motivačního vztahu mezi motivujícím a motivovaným slovem a připojením daného afixu. Rozlišujeme několik způsobů odvozování:

Prefixace (префиксeн начин/префиксация) je způsob derivace, kdy se připojí předpona před motivující slovo, a tím vznikne slovo motivované. Tento způsob je nejproduktivnější při odvozování sloves, u podstatných jmen obou jazyků se užívá řidčeji.

ČJ: hvězda → superhvězda, druh → poddruh

BJ: звезда→ суперзвезда, вид → подвид


Sufixace (суфиксен начин/суфиксация) je odvozování pomocí přípony. Při tomto způsobu tvoření slov někdy dochází ke změně morfologických kategorií.

ČJ: houba → houb, zima → zim

BJ: гъба → гъбар, зима → зимен


Prefixačně-sufixačnímu způsobu odpovídá bulharský ekvivalent префиксно-суфиксен начин/конфиксаця, při němž se současně připojí k slovotvornému základu předpona i přípona.

ČJ: podpatek, ramek

BJ: предградие, безверие


► Při konverzi (морфологична конверсия) jde pouze o přechod uvnitř slovního druhu. Jedná se o odvozování pomocí koncovky.

ČJ: kámen → kamení

BJ: съпруг → съпругa

Bulharská gramatika (Kucarov, 1999) zmiňuje název pro další derivační způsob tvoření slov. Pro jeho безсуфиксно словообразуване/нулева суфиксация se v českých mluvnicích užívá termínu deprefixace a desufixacie.


2) Kompozice, neboli skládání (композиционен словообразувателен начин - композиця), je způsob tvoření slov, při němž dochází nejčastěji ke spojení dvou slovotvorných základů. Motivující slova se mohou spojovat, buď pomocí spojovacího vokálu (složeniny vlastní), nebo se skládají, pouze u českého jazyka, přímo za sebe (složeniny nevlastní). Kompozita nevlastní se dají zpětně rozložit beze změny na původní slova.

ČJ: vod-o-pád, vlastizrádce → zrádce vlasti

BJ: вод-о-пад


3) Zkracování, abreviace (абревиация) je okrajovým způsobem tvoření slov, který je charakteristický jen pro podstatná jména. Nová slova získaná tímto způsobem se nazývají zkratky.

Jedná se o: ► slabičné zkratky (групови nebo сричкови съкращения), např.: Svatka → svatební kancelář, детмаг → детски магазин

zkratky hláskové (звукови абревиатури), např.: FF MU → Filozovická fakulta Masarykovi univerzity, БАН → Българска академия на науките

zkratky smíšené, např.: ČEDOK → Československá dopravní kancelář

zkratky písmenné (буквени абревиатури), např.: HDP (há-dé-pé) → hrubý domácí produkt, БВП (бе-ве-пе) → брутен-вътршен продукт


4) Nová slova, kvůli snaze o jazykovou ekonomii, se tvoří i na základě slovních spojení. Postup, kdy vznikne ze sousloví jedno pojmenování, se nazývá univerbizace (bulharsky универбизация).

ČJ: dítě předškolního věku → předškolák (pouze v hovorové řeči)

BJ: главен прокурор → главпрокукор (pouze hovorově)


(srov. Rusínová, 1993, s. 5-7, Hubáček, 1996, s. 8-15, PMČ, 1995, s. 109-110, Куцаров, 1999, с. 261-270, 274-275, Радева, 1991, с. 43-55, Аврамова, 2003, с. 52-53)


2.3. Slovotvorný základ a slovotvorný formant


Slovotvorný základ (словообразувателна oснова), přebírá slovo motivované od slova motivujícího. Stává se tedy nositelem společného významu. Slovotvorný základ se nejčastěji skládá z kořene slova (kорен - koренна морфема) a afixů. Může ovšem nastat situace, kdy se kmen přímo shoduje s kořenem slova.

ČJ: vod-a → vod-ní, lesn-ík → lesnic-ký

BJ: вод-а → вод-ен, подкреп подкреп


Tím, že se ke slovotvornému základu přidá slovotvorný formant (словообразувателен формант), vznikne nové, odvozené pojmenování. Místo, kde se slovotvorný formant připojuje ke slovotvornému základu motivujícího slova, se označuje slovotvorný šev.

Rozlišujeme několik druhů formantů:

Přípona (sufix) - наставка (суфикс) je morfém, nacházející se za slovotvorným základem.

Předpona (prefix) - представка (префикс) se na rozdíl od přípony skládá před celé odvozující slovo.

Kompoziční vokál (konekt) - съединителна гласна (интерфикс) se využívá při tvorbě složenin tak, že se za první ve slově obsažený kořen připojí daná samohláska. V češtině i bulharštině tuto funkci plní vokály -o-, -e-, -i-.

Konfix - конфикс (представка- - -наставка) je složený formant, který se z obou stran přikládá k motivujícímu základu.

Motivované slovo obsahuje i gramatický morfém koncovku2 (flexe) - окончание (флексия), která se nachází na konci slova. Ovšem v bulharském jazyce se v některých případech za koncovku připojuje gramatická morféma člen určitý - определителен член. Často se také můžeme setkat s výrazem членна морфема. V bulharštině totiž určitý člen, na rozdíl od některých jiných jazyků, je součástí jednoho slova a připíná se vždy až za koncovkou. Tato morféma se vyskytuje u podstatných i přídavných jmen, přivlastňovacích zájmen a číslovek, např. жена → жената, красива → красивата, наш → нашето, втори → вторият.


(srov. PMČ, 2003, s. 109-110, Šmilauer, 1971, s. 10, 12, Lotko, 2005, viz hesla formant, kmen, prefix, sufix, konekt, Куцаров, 1999, с. 233-242, Пашов, 2002, с. 52-56)


2.4. Slovo motivující a motivované a vztahy mezi nimi


Na základě motivujícího slova (odvozující slovo)/мотивираща дума (производяща дума) vzniká nové motivované slovo. Takovéto slovo stojí na začátku každého slovotvorného procesu. Rusínová o motivujících (neodvozených) slovech hovoří jako o základním slovním fondu.

Význam slova motivovaného (odvozené slovo)/мотивирана дума (производна дума) je dán a můžeme ho objasnit díky jinému slovu.

(srov. Hauser, 1986, s. 98, Hubáček, 1996, s. 3)


Jak motivace/мотивация, tak i fundace3 jsou základními slovotvornými vztahy. V obou případech se jedná o vztah mezi motivujícím a motivovaným slovem.

O motivaci mluvíme na rovině sémantické, když odvozující slovo určuje význam slova odvozeného (např. lístek je list, který je malý).

O vztahu fundace hovoříme v souvislosti s rovinou formální, a vyjadřuje skutečnost, že slovo motivující celé, nebo jen jeho část stane součástí odvozeného slova (např. list → lísteček).

Jak ale uvádí Zdenka Rusínová: „Nemá smysl hovořit o fundaci tam, kde zároveň nejde o vztah motivace, např. slepec - slepice.“ (Rusínová, 1993, s. 3).

Z tohoto vyplývá, že vztah motivace a fundace si je dosti blízký. Rozdíl je pouze ten, že motivace souvisí s motivující a motivovaným slovem po stránce významové a vztah fundace mezi těmito slovy je spíše materiální, formální.

(srov. TVČ1, 1962, s. 10-14, Rusínová, 1993, s. 3)


Každé slovo motivované může být předlohou k dalšímu odvozování. Ze slova motivovaného stane tedy slovo motivující. Díky tomu vznikají v jazyce řady slov se společným základem, které se nazývají slovotvorné řetězce/словообразувателни вериги, např. list → lístek → lístkový. Z několika takto utvořených slovotvorných řad dále vznikají slovotvorná hnízda/словообразувателни гнезда. (srov. TVČ1, 1962, s. 12-13, Радева, 2007, с. 36-37)


Jak v českých tak i v bulharských gramatikách se vztah mezi motivujícím a motivovaným slovem dělí do tří základních typů4:


  1. Mutace (мутация): U tohoto typu jde o změnu významu motivovaného slova, při čemž může dojít i ke změně slovního druhu motivovaného slova např. bělit→bělič, báseň→básník, мечта→мечтател.




  1. Transpozice (транспозиция): V tomto případě se jedná o změnu méně výraznou, jelikož význam obou slov je stejný, ale vlastnost pojmenování se přenese do jiného slovního druhu. U transpozice se rozlišují tyto kategorie:

zpředmětnění vlastnosti, např.: žárlivý→žárlivost, глупав→глупост

zpředmětnění děje, např.: bruslit→bruslení, плача→плач

určení základního příznaku ve vlastnosti, např.: dole→dolní


  1. Modifikace (модификация): Při modifikaci se k obsahu daného pojmu přidá doplňující příznak. Obohacující prvek může být různého typu, jako znak deminutivnosti (slepice→slepička) nebo naopak augmentativnost (chlap→chalpisko), přechýlení (kamarádka→kamarád) atd.

(srov. Rusínová, 1993, s. 7-9, Радева, 2007, с. 30-31, PMČ, 2003, s. 111)

  1   2   3   4   5   6

Свързани:

Vedoucí práce: Mgr. Margarita Rumenovová Račevová 2009 iconVedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011

Vedoucí práce: Mgr. Margarita Rumenovová Račevová 2009 iconZahajující slovo organizátorů: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. a Mgr et Mgr. Michal Przybylski

Vedoucí práce: Mgr. Margarita Rumenovová Račevová 2009 iconBaklářská Lucie Chudobová Vedoucí práce: PhDr. Roman Chytilek, Ph. D. UČO: 152680

Vedoucí práce: Mgr. Margarita Rumenovová Račevová 2009 iconEngle, Margarita and Qualls, Sean

Vedoucí práce: Mgr. Margarita Rumenovová Račevová 2009 icon* passion fruit margarita + lime / salt – don julio Molecular Mojito

Vedoucí práce: Mgr. Margarita Rumenovová Račevová 2009 iconObsah práce

Vedoucí práce: Mgr. Margarita Rumenovová Račevová 2009 iconDiplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Margarita Rumenovová Račevová 2009 iconProhlášení o autorství práce

Vedoucí práce: Mgr. Margarita Rumenovová Račevová 2009 iconZadáNÍ diplomové práCE

Vedoucí práce: Mgr. Margarita Rumenovová Račevová 2009 iconZadáNÍ bakaláŘSKÉ práCE

Поставете бутон на вашия сайт:
Документация


Базата данни е защитена от авторски права ©bgconv.com 2012
прилага по отношение на администрацията
Документация
Дом