Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011




ИмеVedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011
страница5/17
Дата на преобразуване28.10.2012
Размер0.56 Mb.
ТипДокументация
източникhttp://is.muni.cz/th/109595/ff_m/Expresivita_a_jeji_zpusob_vyjadreni_v.doc
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   17

3.2. Stavba textu prostěsdělovacího stylu


Textem se rozumí formálně ucelený soubor jazykových jednotek, které jsou nositeli určitého obsahu a dávají jistý smysl. Co se týká kompoziční stavby samotného hovorového textu, jeho struktura není nijak pevně stanovena. Neexistuje zde segmentace na uzavřené celky spojené jedním motivem, což je charakteristické pro jiné funkční styly. Naopak často se mohou náměty opakovat, přidružovat nebo nemusí být ústřední motiv ani dokončen.

Syntaktické členění není v ústním podání vždy jednoznačně rozlišitelné, a proto je takovýto text charakterizován jako jednodušší. Při ústním projevu, jak jsme uvedli výše, zaujímají zásadní místa mimojazykové prvky, jako jsou gestikulace, obličejová mimika a především intonace. Intonace se využívá jako nástroje pro aktuální členění výpovědi a je důležitým prostředkem pro vyjádření emocí v příslušném textu.

Z pohledu lexiky se stavba prostěsdělovacího funkčního stylu vystihuje vrstvou tzv. kolokvialismů, tedy lexikálních hovorových prostředků objevujících se v mluvených projevech. Nedílnou součástí textů s funkcí prostě sdělnou je tedy výrazivo stojící za hranicemi spisovnosti, jako např. různé parazitické výrazy, slova ze slangů, z dialektů, prostředky vzaté z obecné češtiny, atd.

(srov. Chloupek a kol., 1987, s. 39-41; KZŠ, 1977, s. 27-32; Lotko, 2005, viz heslo kolokvialismus a kolokviální)

3.3. Vnitřní diferenciace stylu a jeho vztah k ostatním funkčním stylům


Prostěsdělovací styl je v mnoha ohledech protiklad ostatních funkčních stylů. (srov. Čechová, 2008, s.193) Je však skutečností, že se určitými prvky může přibližovat nebo tvořit přechodovou oblast funkčním stylům ostatním. Prvky hovorovosti nalézáme ve stylu publicistickém a rétorickém, kde jsou signálem bezprostřednosti sdělení, dále také ve stylu uměleckém. Naopak hovorovost je striktně zakázána v případě stylu odborného. (srov. Chloupek a kol., 1987, s.41; Čechová, 2008, s.193)

Vnitřní diferenciace hovorového jazyka v češtině není nějak výrazná. Ustálený komunikační model se během vývoje jazyka vytvořil pouze ve složkách soukromého dopisu (styl epistolární) nebo v kontaktových frázích (styl konverzační). (srov. Chloupek a kol., 1987, s.41; Čechová, 2008, s.205)

Bulharština svou spisovně-hovorovou řeč diferencuje na dva podstyly jimiž jsou – битово-разговорен а професионално-разговорен подстил. V oblasti českého jazyka nacházíme pracovní konverzaci - obdobu bulharského termínu професионално-разговорен подстил na pomezí stylu prostěsdělovacího a odborného.(srov. СБКЕ, 2001, c. 411; Chloupek a kol., 1987, s. 41)

4. Internetová komunikace



Komunikaci chápeme jako sociální interakci, při níž dochází k přenosu informací (ke sdělení myšlenek jinému člověku, popř. skupině lidí) (srov. ESČ, 2002, viz heslo komunikace; Řeč a jazyk, 2000, s.17). Internetová komunikace patří mezi nejmodernější a v dnešní době obzvláště rozšířený způsob dorozumívání. Internetová komunikace se neustále vyvíjí. Zatímco před několika lety tvořilo převážnou část komunikace na internetu posílání e-mailů mezi uživateli, kteří v mnoha případech nebyli ve stejnou dobu připojeni na internetové síti, dnes je tomu právě naopak. Uživatelé spolu komunikují v největší míře právě „online“, a to prostřednictvím programů umožňujících „online komunikaci“, jako jsou různé sociální sítě typu Facebook, programy pro „instant messages“, např. Skype, ICQ. Velkou oblibu si u uživatelů získaly tyto programy nejen kvůli možnosti okamžité zpětné vazby, ale i pro možnost audio a video hovorů. Od tradičních způsobů komunikace se internetová odlišuje těmito parametry: rychlostí, jednoduchostí použití, přítomností zábavy, možností okamžité zpětné vazby, nízkou cenou a samozřejmě mezi největší pozitiva patří možnost komunikovat s ostatními na velké vzdálenosti a přístup k nepřebernému množství informací. Nutno však dodat, že existence internetové komunikace je úzce spjata s technickým pokrokem, jelikož jejími zprostředkovateli jsou počítač nebo jiné technické zařízení. (srov. Л. Кирова, 2007, c.36; Žemlička, 2003, s.3-4; Jandová, 2007, s.11)

1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   17

Свързани:

Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconZahajující slovo organizátorů: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. a Mgr et Mgr. Michal Przybylski

Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconVedoucí práce: Mgr. Margarita Rumenovová Račevová 2009
Резюме
Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconBaklářská Lucie Chudobová Vedoucí práce: PhDr. Roman Chytilek, Ph. D. UČO: 152680

Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconПревод : Елена Ст. Владова (Elena Vladova)

Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconObsah práce

Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconDiplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconProhlášení o autorství práce

Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconZadáNÍ diplomové práCE

Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconZadáNÍ bakaláŘSKÉ práCE

Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconMaffioletti elena insegnante e figura obiettivo I. T. C. Belotti Bergamo

Поставете бутон на вашия сайт:
Документация


Базата данни е защитена от авторски права ©bgconv.com 2012
прилага по отношение на администрацията
Документация
Дом