Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011




ИмеVedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011
страница2/17
Дата на преобразуване28.10.2012
Размер0.56 Mb.
ТипДокументация
източникhttp://is.muni.cz/th/109595/ff_m/Expresivita_a_jeji_zpusob_vyjadreni_v.doc
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   17

2. Expresivita



Pojem expresivita, řidčeji se užívá též výrazu expresivost (bulh. експресивност) charakterizuje Encyklopedický slovník češtiny takto: „Expresivita se chápe jako pragmatická složka významu příslušného jazykového prostředku, daná postojem mluvčího; u konkrétních výrazových prostředků se může mluvit o existenci expresivního příznaku.“ (ESČ, 2002, s. 131, viz heslo Expresivum). Podobně vymezuje expresivnost i E. Lotko ve svém Slovníku lingvistických pojmů pro filology, který ji chápe jako: „pragmatickou složku významu lexému nebo jeho výskytu, popřípadě i jiných jednotek, je dána jako různě silný projev afektivního a volního vztahu mluvčího, nebo vyplývá z užití, které se v kontextu chápe jako neobvyklé, resp. vybočující z očekávané formy“ (Lotko, 2005, viz heslo expresivita/expresivnost). Pro srovnání uvedeme charakteristiku expresivity bulharské lingvistky Ch. Stanevové, která ji definuje takto: „Експресивността обхваща всички видове езикови единици, които заедно с основното си денотативно значение имат способността да изразяват и допълнителни експресивно-емоционални оттенъци, израз на отношението на субекта на речта към описване събития или предмети, към изразяваните мисли и чувства.“ (srov. Станева, 2002, c.77-78)1. Z výše uvedeného vyplývá, že bulharská i česká lingvistika chápe tento pojem shodně.

Pojmu expresivita se blíží pojem emocionálnost. Mnohdy jsou dokonce chápána, a to převážně laickou veřejností, jako synonyma. Je pravdou, že tyto pojmy spolu úzce souvisí, avšak emocionálnost se týká pouze vyjádření pozitivních či negativních emocí a nepokrývá tedy tak širokou významovou oblast jako expresivita. (srov. ESČ, 2002, s.131, Лексикология, 2002, c. 264)

Expresivní výrazové prostředky na poli lingvistickém nalézáme ve všech základních jazykových rovinách. Jmenovitě tedy v rovině hláskoslovné, tvaroslovné, tedy morfologické, syntaktické i lexikologické. (srov. ESČ, 2002, s.131-132) Ve fonetické rovině naznačuje v češtině expresivitu ne zcela běžné hláskoslovné spojení (fňukat, hupsnout), nebo prodloužení vyslovené hlásky (a oni hrrrr na ně). V bulharštině expresivitu na této rovině naznačuje také charakter slova, např. казувам místo казвам nebo přízvuk - стран`ица místo стр`аница. Jedním z typických morfémů expresivního zabarvení ve slovotvorné rovině v češtině je sufix –oun (hluchou, chraploun) a v bulharštině sufix –ага (мъжага, юначага). Široké možnosti vyjádření expresivity nabízí i pole syntaktické. Zdůrazňujeme však, že nejvíce se expresivnost projevuje samozřejmě v oblasti lexiky, a to i u frazémů. Citově zabarvené varianty slov se vytváří všude tam, kde se mluvčí nedokáže ubránit svým emocionálním postojům, např. brouček, pracka; ръчка, шушумига. (srov. Řeč a jazyk, 1996, s. 49; PMČ, 1995, s.777-778; ESČ, 2002, s.131-132; Лексикология, 2002, c.266)

Doplňme, že u verbální komunikace se expresivita projevuje i v rovině paralingvistických jevů, a to pomocí fonetických prostředků jako je intonace a přízvuk, atd., a nonverbálních prostředků, mezi které patří gesta a mimika. Při komunikaci psané můžeme expresivitu vyjádřit kromě jazykových prostředků i různými grafickými prostředky (vykřičník, tloušťka písma, velikost písma, emotikony,…).


Na tomto místě bychom podotkli, že expresivita je sémantickou funkcí jazyka. Zmiňme, že příčiny sémantických změn slov, jak podotýká ve své publikaci i T. Bojadžiev (Бояджиев, 1999), nejsou pouze lingvistickou záležitostí, ale také mimolingivstickou. Uvádí, že: „Те са свързани най-напред с развитието на обществената практика на хората, с измененията в икономичексата и социалната структура на обществото, в научните представи и начина на живот.“ (Бояджиев, 1999, c.150)2.

Expresivum se od výrazu neutrálního liší svou pragmatickou významovou složkou. Hlavní komponenty expresivního významu (pragmaticé složky) jsou – emocionální hodnocení, intenzita a obraznost (srov. ПБРР5, 2001, c. 73). Mluvčí se pomocí expresivních výrazů ve svém projevu snaží o jeho ozvláštnění a o získání a udržení pozornosti.

Za protiklad expresivnosti se považuje nocionálnost, jinými slovy věcnost. Nocionální výraz vyjadřuje pouze to nutné, potřebné k objektivní, věcné a logické komunikaci. Avšak právě věcnost tvoří základ lexiky expresivní. J. Mistrík ve své publikaci (Štylistika, 1989) píše, že „expresívny výraz sa skládá z nocionálnej zložky plus expresívneho apendixu, dodatku alebo vícerých apendixov“ (Štylistika, 1989, s.81). Jinými slovy řečeno, abychom mohli nějaké slovo označit za expresivní, musí existovat pojmenování neexpresivní. Z tohoto vyplývá, že nocionální a expresivní dvojice výrazů vlastně tvoří částečná synonyma.

(srov. PMČ, 1995, s. 142; Štylistika, 1989, s. 80-81; Лексикология, 2002, c. 264-265; Вътов, 1998, c. 65; Zima, 1961, s. 5-9; Бояджиев, 1999, c.199-201)
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   17

Свързани:

Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconZahajující slovo organizátorů: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. a Mgr et Mgr. Michal Przybylski

Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconVedoucí práce: Mgr. Margarita Rumenovová Račevová 2009
Резюме
Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconBaklářská Lucie Chudobová Vedoucí práce: PhDr. Roman Chytilek, Ph. D. UČO: 152680

Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconПревод : Елена Ст. Владова (Elena Vladova)

Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconObsah práce

Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconDiplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconProhlášení o autorství práce

Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconZadáNÍ diplomové práCE

Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconZadáNÍ bakaláŘSKÉ práCE

Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph. D. 2011 iconMaffioletti elena insegnante e figura obiettivo I. T. C. Belotti Bergamo

Поставете бутон на вашия сайт:
Документация


Базата данни е защитена от авторски права ©bgconv.com 2012
прилага по отношение на администрацията
Документация
Дом